Trakénský kůň
V roce 1732 na vysušených bažinách mezi Gumbinnen a Stallpönen založil Bedřich Vilém I. Pruský hřebčín, který se stal hlavním zdrojem hřebců pro celé Prusko. Od roku 1787 je velký zájem o produkci vojenských koní. Dochází ke zdokonalování testace výkonnostních schopností koní a zdokonaluje se rovněž technologie chovu. V průběhu 19. století se za účelem dalšího zlepšování chovu začali využívat angličtí plnokrevníci a arabští hřebci. Největší vliv na trakénského koně měl anglický plnokrevník Perfectionist, syn Persimmona. Persimmon byl synem St. Simona z Perdity II, jehož rodiči byli Hampton a Hermione. Krev Persimmonova syna Perfectionista a také vnuka Tempelhütera se objevuje skoro ve všech rodokmenech moderních trakénů.
Trakénský kůň měří v kohoutku 163 – 168 cm. Má ušlechtilou výraznou hlavu s rovným profilem, která je zavěšena na elegantním vysoko neseném krku. Trup je středně dlouhý a silný. Záď je dobře osvalená a zaoblená. Ohon je vysoko nasazený. Lopatka je šikmá, dlouhá a umožňuje volný, lehký pohyb v každém chodu. Nohy jsou pevné s dobře tvarovanými klouby a krátkými holeněmi..
Trakénský kůň se velmi blíží ideálu moderního všestranného soutěžního a sportovního koně. Jeho stoupající vliv se projevuje u mnoha sportovních plemen Evropy. V České republice se trakénský kůň chová v Hřebčíně Albertovec.
Albertovec, dříve nazývaný Hilvetihof, byl založený Eduardem knížetem Lichnovským v roce l8l8. Byl významným hospodářským střediskem a centrálním sídlem panství. Po roce 1945 se v Albertovci vystřídala národní správa, státní statek, šlechtitelská stanice a v roce 1952 zde byl přemístěn Státní hřebčín Hostouň. Původním posláním hřebčína Hostouň na Šumavě, i po přestěhování do Albertovce, byla produkce jezdeckých koní pro potřebu armády, hřebců pro zemský chov a klisen pro obnovu základního stáda. V tomto období působili v hřebčíně hřebci, kteří neměli měnit typ chovných klisen, tzn. typ jezdeckého koně. Z trakénských koní to byl zejména kořistní trakénský hřebec Portius.